1. Která z těchto potravin patří mezi rizikové?
A) Suché těstoviny · B) Zákusek se šlehačkou · C) Cukr · D) Neotevřená konzerva
Odpověď: B) Zákusek se šlehačkou.
Hotové pokrmy, které se jedí studené, jsou spolu s masem, rybami, vejci a mléčnými výrobky mezi potravinami, ve kterých se bakterie množí nejsnáz.
2. S jakou potravinou se nejčastěji spojuje Campylobacter?
A) S nedopečeným kuřetem · B) S chlebem · C) S ovocem v sirupu · D) S kávou
Odpověď: A) S nedopečeným kuřetem.
Drůbež proto vždy dobře propeč a syrové kuře drž odděleně od hotových jídel.
3. Kolega měl v noci zvracení. Proč nesmí ráno připravovat jídlo?
A) Protože bude unavený · B) Může přenést norovirus do jídla · C) Kvůli pracovní době · D) Smí, když si vezme rukavice
Odpověď: B) Může přenést norovirus.
Norovirus se šíří i jídlem, které připravil nemocný člověk. Kdo má střevní potíže, hned to oznámí vedoucímu a s potravinami nepracuje.
4. Zítra potřebuješ zmražené maso. Kdy ho dáš rozmrazit do lednice?
A) Hodinu před přípravou · B) Včas, zhruba 12 až 24 hodin předem · C) Nechám ho přes noc na lince · D) Ráno ho dám do teplé vody
Odpověď: B) Zhruba 12 až 24 hodin předem.
Rozmrazování v lednici trvá dlouho, ale potravina přitom zůstává studená. Na lince ani v teplé vodě nerozmrazuj.
5. Guláš se nevydal v lhůtě, kterou stanovil provozovatel. Co s ním?
A) Zchladím ho a zítra ohřeju · B) Zmrazím ho · C) Dál se neskladuje, neohřívá ani nezchlazuje · D) Prodám ho levněji
Odpověď: C) Dál se neskladuje, neohřívá, nezchlazuje ani nezmrazuje.
Tak to stanoví vyhláška č. 137/2004 Sb., § 25.
6. Chceš si o pauze v pracovním oděvu doběhnout do obchodu. Smíš?
A) Ano, když se rychle vrátím · B) Ne, v pracovním oděvu a obuvi provozovnu neopouštíš · C) Ano, když si sundám zástěru · D) Ano, když je hezky
Odpověď: B) Ne.
Vyhláška č. 137/2004 Sb. (§ 50) také říká, že pracovní a civilní oděv se ukládají odděleně.
7. Jaké nehty má mít člověk, který pracuje s potravinami?
A) Nalakované, ale krátké · B) Krátké, čisté a bez laku · C) Umělé, když nosí rukavice · D) Na nehtech nezáleží
Odpověď: B) Krátké, čisté a bez laku.
Pod dlouhými nehty se drží špína a lak se může odloupnout do jídla (vyhláška č. 137/2004 Sb., § 50).
8. Jdeš na lékařskou prohlídku. Co máš lékaři říct?
A) Nic, to ho nezajímá · B) Jakou práci děláš · C) Jen své jméno · D) Kolik vyděláváš
Odpověď: B) Jakou práci děláš.
Zákon č. 258/2000 Sb. (§ 20) ukládá pracovníkovi informovat lékaře o tom, že vykonává činnost epidemiologicky závažnou.
9. Kdo musí zajistit, aby zaměstnanci hygienu v provozu opravdu dodržovali?
A) Hygienická stanice · B) Provozovatel · C) Host · D) Dodavatel
Odpověď: B) Provozovatel.
Tak to stanoví zákon č. 258/2000 Sb., § 21. Hygienická stanice to kontroluje, ale odpovědnost nese provozovatel.
10. Jak dlouho se uchovávají záznamy o změnách systému kritických bodů a výsledky ověřování?
A) 14 dní · B) 1 měsíc · C) 1 rok · D) 10 let
Odpověď: C) 1 rok.
Vyhláška č. 137/2004 Sb., § 38. Pro záznamy o sledování v kritických bodech platí jiná lhůta.
11. Musí se alergeny v jídelním lístku označovat čísly 1 až 14?
A) Ano, jinak to nejde · B) Ne, čísla jsou běžná zvyklost; povinná je informace o alergenech · C) Ne, alergeny se u nebalených jídel neuvádějí · D) Jen v hotelech
Odpověď: B) Čísla jsou zvyklost, povinná je informace.
Nařízení (EU) č. 1169/2011 vyžaduje informaci o alergenech i u nebalených pokrmů. V Česku se k tomu často používají čísla 1 až 14.
12. Jak vypadá zkouška před komisí krajské hygienické stanice?
A) Písemný test na počítači · B) Jen ústní; KHS ji musí umožnit do 15 kalendářních dnů od žádosti · C) Praktická zkouška vaření · D) Žádná zkouška neexistuje
Odpověď: B) Jen ústní, do 15 dnů od žádosti.
Vyhláška č. 490/2000 Sb., § 10. Zkouška přichází na řadu, když hygienik při kontrole zjistí, že znalosti chybí.